Nacházet radost uprostřed chaosu – 4
.
Tento živý channeling Kryona byl přijat Leem Carollem v Grand Rapids, Indianapolis, 26. července 2020
.
Zdravím vás, drazí, já jsem Kryon z magnetické služby.
Většina lidí, kteří to poslouchají, nerozumí tomu, že často předtím, než začnu channelovat, channeluje jiný člověk. Energie Adironndy (prostřednictvím Marylin Harper, která channeluje před Kryonem – pozn. překl.) je krásná; její slova jsou prodchnutá láskou a pravdou, protože když spojíte různé channelery, drazí, předají vám stejné poselství. Rád bych pokračoval ve svém poselství o radosti, které předávám už druhý den. Toto je čtvrtý channeling ze série čtyř poselství nazvané Nacházet radost uprostřed chaosu.
Tento mimořádný channeling nebude ani tak instruktivní, jako spíš energetický, protože vám chci předat pravdu o radosti, skutečnou pravdu o radosti. Jak vidí radost Duch? Jak lidstvo instinktivně vnímá radost? Začnu něčím, co neočekáváte.
Už léta vám předávám informace o tom, že si tato planeta libuje ve staré energii. Důvod, proč tady jsem, je, že se to změní. Lidstvo bylo po celé věky, doslova eony, ve stavu nízkého vědomí a nikdy se z tohoto stavu nepozvedlo, opravdu ne. Existovaly doby míru, ale vždy se zas a zas zvrátily do války. V lidstvu nikdy neexistovala žádná koherence (soudržnost). Vždy vládla nedůvěra, většinou mezi těmi z různých zemí, kteří spolu nemluvili, nebo i kdyby mohli, jejich vůdci to nedovolili. Toto je planeta s nízkým vědomím po velmi dlouhou dobu, ale nyní se začíná posouvat.
Ale promluvme si o radosti, štěstí, intuitivní kvalitě úsměvu. Můj partner cestoval po celém světě a hodně se naučil. Nebyl moc připraven na uvítání, jakého se mu dostalo ve dvou nejmenovaných zemích. V těchto dvou zemích mu bylo řečeno, že se příliš usmívá. To ho překvapilo a řekl: „Co tím myslíte?“ A oni řekli: „No, v naší kultuře byste se opravdu neměl usmívat, protože by to znamenalo, že něco skrýváte. Víte, ten, kdo se usmívá, je nepoctivý, nečestný člověk.“ (Lee) tomu nevěnoval pozornost. Naopak se usmíval ještě víc. Byla to jeho reakce na tuto zprávu. Jednoho dne šel do malé restaurace v jedné z těchto zemí. Mladá žena, sotva osmnáctiletá, se sklonila k jeho stolu a tiše promluvila: „Hodně sleduji internet a zdá se, že Američané se pořád usmívají. Je to skutečně pravda, pane? Vím, že jste Američan, protože to vidím.“ A můj partner jí řekl: „No, neusmíváme se pořád, ale usmíváme se často.“ Vždy si bude pamatovat její odpověď. Řekla: „Ráda bych, aby se to dělo i tady.“ To jsou mladí lidé, kteří začínají sledovat internet. Začnou na internetu vidět tolik věcí, které nikdy předtím neviděli, a začnou se učit něco, co předtím nevěděli.
Proč je radost něčím, co je potlačováno vládci, aby mohli mít nad lidmi kontrolu? Důvodem je to, že radost je jednou z primárních božských energií Tvořivého zdroje, ne-li ta hlavní. Chtěl bych promluvit k lidem, k matkám, jež žijí v těchto zemích: Pokud porodíte dítě, přijdete s ním domů a milujete je, co uděláte? Co uděláte jako první? Jaká je vaše první intuice? Nakloníte se nad dítětem a učíte je mračit se? (Kryon se směje.) Odpověď je samozřejmě ne! Budete ho jemně pošťuchovat a šimrat. Chcete, aby se na vás usmálo, že? To je instinkt. Každá matka to ví. Neučíte dítě být nešťastné. To se naučí samo tím, že vás bude pozorovat, pokud se pro to rozhodnete. Ale první věc, kterou matka udělá, je rozesmát dítě, protože když se dítě směje, váš svět se rozsvítí a vy to víte. Pochází to z druhé strany závoje, drazí.
Rád bych vám k tomu uvedl příklad, chci vás něčím provést. Člověk je velmi lineární. Nemáte žádný jiný referenční rámec než svůj vlastní. To není obvinění z toho, kým jste, to je prostý fakt. Je to tak, jak to je. Nemůže existovat jiná cesta. Jedinou referencí, kterou máte, je to, co vidíte a kdo jste. Kdybyste měli jinou realitu, ve které byste se mohli volně pohybovat, byli byste schopni ji sdělovat, mluvit o ní, ale nemáte ji. Máte jen tuto realitu, kterou jste. V této lineární realitě, kterou každý den zažíváte, existuje jen jedna určitá osoba, jméno, tvář. To jste vy, vidíte se tak každý den v zrcadle. Nevnímáte se jako mnohočetné bytosti, i když jimi jste v multidimenzionální formě. Opravdu se nedíváte na sebe a nevidíte svou duši, i když ji máte. Nedíváte se na sebe a nevidíte Stvořitele, i když jste jeho součástí. Vaše realita je jen to, co můžete vidět, dotknout se toho a cítit to.
Mimochodem, učili vás, že když zemřete, vaše duše se někam vydá a pak se něco bude dít. Může se to lišit v závislosti na vaší víře. Ale jak si to představujete vy? Povím vám to. Člověk vidí ve svém těle představu své duše, která může, ale nemusí být souzena, nebo může jít na oslavu, nebo ne, ale vidí sama sebe ve 3D, ve svém těle, které se možná může dostat do nebe. Je velmi zajímavé slyšet některé otázky o nebi, které spiritualisté po léta dostávají. „Jak vypadá nebe? Můžeme v nebi vidět? Jak můžeme v nebi vidět bez očí?“ To jsou otázky, na které se lidé ptají. Jednou z mých oblíbených otázek, na jaké se můj partner zeptal, byla: „Existují v nebi houpací křesla?“ (Kryon se směje.) Protože osoba, která mi položila takovou otázku, nejraději sedí v houpacím křesle a dívá se. Jak vidíte, promítáte svou vlastní realitu i na ezoterické věci, které pocházejí tak velkolepým způsobem od Stvořitele. I když se týkají toho, kam se odeberete, až umřete. Vtlačíte to do lidské formy, do 3D formy. Vidíte jen sebe samotné a zeptáte se: „Jak mohu vidět bez očí?“
Metafora o housence
Mám pro vás metaforu. Pochopíte ji. Představte si, že jste housenkou. V tomto příběhu předstírejme, že housenka má o něco vyšší vědomí, než má, a že může přemýšlet jako vy. Předpokládejme, že housenka přemýšlí o stejných otázkách jako vy, než se odebere k hlubokému spánku. Víte, kam tím mířím. Samotná housenka, jak dnes existuje na Zemi, téměř nic nevidí. Dokáže rozlišit světlo od tmy a vidět tvary, a to je vše. To je pro ni dostatečné, protože nezná rozdíl. To je její život. A housenka se ptá sama sebe: „Když se odeberu do toho hlubokého spánku, do něčeho velkého mimo to, kde jsem, kde, jak mi bylo řečeno, budu létat jako pták, jak potom budu moct vidět? Jak pak budu moct vidět? Budu vidět stejně dobře jako teď? Ach, doufám, že ano! “ To je stejná otázka, jakou si kladete: „Jak mohu vidět bez očí? Jaké to bude, když nebudu mít své tělo? A co uvidím, co budu cítit, co se bude dít?“
Tato housenka se ptá na to a na ono, začíná o tom přemýšlet a možná si dokonce začne dělat starosti. A pak upadne do hlubokého spánku. Odebere se do kokonu a stane se kouzlo. Není moc kouzel, která byste mohli vidět, drazí. Proměna této housenky je však zázrak. Když se housenka vynoří jako motýl a rozevře svá křídla, aby vzlétla jako pták, podívejme se na její oči. Tato housenka se obávala o oči. Jako motýl vnímá tisíce obrázků, které jsou jasné. Motýl vidí ultrafialové a polarizované světlo. Motýl vidí barvy, které potřebuje k opylování květin. Vidí stokrát, tisíckrát lépe a jinak, než by si kdy housenka pomyslela, že je to možné.
Až naposledy vydechnete a uplyne krátká doba, projde vaše duše metamorfózou. Říkám vám, že vaše duše začne létat a už nebudete potřebovat žádné oční bulvy. Máte zrak. Ani nevíte, co je to zrak. Máte zrak a pocity, znalosti a uvědomění. Nemáte ani tušení, co tyto názvy znamenají ve srovnání s tím, co budete mít, protože být člověkem na Zemi je tak odlišné od návratu domů. Je to dočasný, omezující stav, jenž mnozí jen snášíte a přežíváte bez radosti, aniž byste si uvědomovali, že radost je posvátná. Radost pochází od Stvořitele. To je to, co je v nebi – radost. A když pak letíte jako pták, můžete nejen vidět, jak jste si mysleli coby lidské bytosti, ale můžete také vidět světlo, které jste nikdy předtím neviděli, všechna spektra. Zpíváme vaše jméno ve světle.
Nedokážeme vám vysvětlit, kým se stanete a kým budete. Ale dovolte mi, abych vám sdělil první věc, kterou budete vnímat. Ó, drahý člověče v lineární podobě, uvidíš sám sebe, jak umíráš. Uvidíš se jako člověk v lineární formě, který možná stoupá po nějakých schodech. Možná se setkáš s někým, možná v nebeské bráně, jak vám bylo řečeno, ale ať už je to cokoli, je to metafora odchodu a příchodu a prvního setkání s někým z druhé strany. Jak to vypadá? Řeknu vám, jaké to je, protože si to budete pamatovat. Jaké to je? První věc, se kterou se setkáte, kterou uvidíte a kterou pocítíte, je RADOST.
To je to, co vám chci říct. To je pravděpodobně jedna z největších a nejhlubších pravd, které jsem vám mohl předat. Jak to vypadá na druhé straně? Je to naplněné radostí. To je esence Tvořivého Zdroje, vesmíru, vás, vaší galaxie. To se vám snažím sdělit a říct vám, že pokud najdete radost, najdete všechno. Najdete zdraví. Najdete prodloužení života. Najdete krásu. Najdete důvod života. Najdete klid a mír. A až se tato planeta začne stávat tím, čím se stane, ohlédnete se zpět a zeptáte se: „V čem byl rozdíl?“ A povím vám, že se každý bude moct usmívat na kohokoli a nebudete zpochybňovat nikoho, kdo se bude usmívat.
Taková je pravda, drazí, a proto tolik mluvíme o tom, o čem mluvíme. Tématem je přenést to, co je na druhé straně závoje, na Zemi. Protože jak se závoj začíná zvedat, ztenčovat a je více průhledný, naleznete nejen růst v integritě, ale také nárůst důvodů pro bytí, smích, štěstí a radost.
Nepředával bych vám tyto věci, kdyby to nebyla pravda. Cítíte to ve své nejhlubší podstatě, protože právě teď máte schopnost rozpoznat, zda vám přináším pravdu nebo ne. Je to ve vás zabudované, je to vaší součástí. Staré duše, toto je vaše rodová linie, důvod, proč jste tady dnes, po roce 2012. Sundejte víko ze staré energie a unikněte z ní do radosti!
Já jsem Kryon, který miluje lidstvo, a to z dobrého důvodu.
A tak to je.
KRYON
Zdroj: www.kryon.com – Finding Joy in the Midst of Chaos 4 – MP3 – 11:58 min.
Pro všechny poutníky na Cestě Lásky do češtiny přeložila Jana S. (www.kryon.webnode.cz). Tuto českou verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.